Vyprávění...
Dovolená - jaro 2011
Ve čtvrtek jsme vyrazili na výlet do Jizerských hor. Konkrétně do Janova nad Nisou. Na místo ubytování do hotelu Velký Semerink jsme dorazili odpoledne, někdo více a někdo méně unaven cestou. Páníčci vybalili věci a více unavená panička si šla na chvíli odpočinout. Mezitím jsem já s Nellynkou a páníčkem vyrazila na obhlídku okolí. Pak jsme si dali všichni dobroučkou večeři a šli se pořádně vyspat.
V pátek jsme se vydali na výlet z Bedřichova na Novou Louku a zpátky. Já jsem se teda chtěla ještě procházet, ale Nellynka z toho vedra byla docela unavená a navíc nás čekal výlet do Lomnice nad Popelkou za paniččinou moc hodnou tetou, strejdou a sestřenicemi. Bylo to super, grilovalo se, já s holkama a páníčkem šla na procházku… Zkrátka všichni si tu návštěvu moc užívali. Dokonce jsem tam i přespali , ale ne proto, že páníčci by nebyli schopni jet zpátky na hotel , ale protože jsme od nich v sobotu vyráželi rovnou na výstavu.
Byla to Klubová výstava BOC v Opatovicích nad Labem. Teda povím vám, panička byla nervózní, ale pro mě docela nuda, hrozně dlouho jsem čekala v kleci, nesměla jsem pořádně ven, abych se nezamazala a pak jsem se šla asi na pět minut podívat do „kruhu“ a to bylo všechno. Panička mi pořád rovnala nožičky, ale bylo jí to prd platný, já si ty svoje agiliťácký nožičky dávala po svým a byla z toho známka VD. Celý posudek najdete u mě v sekci „Výstavy“. No a co, já je mám na běhání a né na ukazování a panička byla stejně spokojená, tak tomu moc nerozumím. Jo a jedna taková perlička, posuzovala polská paní rozhodčí, panička se bála, že jí nebude rozumět. A když už to vypadalo, že všemu rozumí, muselo se ji třikrát říkat, že má ukázat moje zoubky, protože tomu fakt nerozuměla a čučela jak puk, co to po ní chtějí
.
Naštěstí mi to „trápení“ vynahradil páníček, protože když jsme se vrátili na hotel, byl se se mnou pořádně proběhnout. A panička se navíc za odměnu „přismahla od sluníčka“ a má takovou pěknou barvičku (přesně takhle vypadala a taky se tak tvářila).
No a po sobotě přišla neděle. To už jsme jen chodili na procházky a užívali si předposlední den dovči.
V pondělí jsme se zabalili a jeli domů , jak říká panička bylo to nějaký krátký, ale já už se domů těšila, protože v úterý nás čekal trénink...
Vaše Chelsinka
Zdravím lidičky!
Dneska jsme byli na výletě na Blaníku, tak vám o tom něco povyprávím.
Panička sice zakončila Štědrý den horečkou, ale to jí přeci nezabrání jít 26.prosince na Blaník . Tenhle super výlet stejně jako velikonoční vejšlap na Veselý vrch u Mokrska pořádá ChS. Amber Bohemia. Páníček byl 25. v práci, panička ležela v posteli, jen s námi občas vyběhla, vypotila se a v neděli hurá na výlet.
Dorazili jsme sice se zpožděním, ale nahoru to vzali zkratkou, takže jsme sice vyrazili jako poslední, ale nahoře byli první. Já jsem vyrazila v novém postroji a Nellynka s novým obojkem (od Ježíška, stejně jakou spoustu dalších věcí, mám Ježíška moc ráda ). Paničce to šlo docela pomalu, vymlouvala se na bolení v krku a teplotu, nebo co, ale i tak statečně vyšlapala nahoru a pak jak srnka seběhla dolů
.
Na Blaníku se nás sešlo tak akorát, tak jsme se podepsali, dostali krásný památeční diplom a hurá do tepla. Fotky jsou na rajčeti.
Pak jsme jeli k tetě (paničky), tam jsme se prošli s kamarádem Tedíkem (JRT) a hurá k domovu.
Panička sice zase zalehla (zase ta mrcha horečka), ale v posteli mít notebook může a tak diktuju a ona datluje, jak říká páníček .
No a to je z druhého svátku vánočního vše, teď už jdem jen koukat na pohádku (hádejte jakou
).
Pac a pusu vaše Chelsinka
Ahoj lidičky!
Tak konečně jsem dokousala paničku k počítači, aby napsala nějaké to vyprávění… nebudeme nic zdržovat, sem s ním.
Začnu narozeninami ,
Ségro a bráškové všechno nejlepší vám přejeme!!!
bylo mi 6 měsíců a ty jsem „oslavila“ na závodech agility, které se jmenují „Noční hrátky“, bylo to tam super, byla jsem tam s paničkou a „ségrou“ Nellynkou a aby nás nebylo málo, byla tam Eliška a Frantou se smečkou (Toňa, Zidánek, Báček a Eminka) a dalších moc lidiček a pejsků.
Sice jsme většinu dne čekaly na paničku v kleci, protože závodila s mojí maminkou Eminkou, ale vždycky nám to pak vynahradila super procházkou kolem Vltavy.
Úspěchy nic moc… jak dopadl Franta s Eliškou najdete tady. Panička s Ejminkou běhali celkem pěkně, ale vždycky se jim do parkuru vloudila nějaká ta chybička, nebo odmítačka a v té obrovské konkurenci to rozhodně nebylo na umístění… Tak zase příště.
K těm narozeninám, už jsem pěkně veliká, mám 15 kg, rostu jako z vody a dělám páníčkům samou radost. Snad brzy bude nějaké nové videjko.
Jinak moc děkujeme za vzkazy a těšíme se na další.
Pac a pusu Chelsinka.


















































